V neděli odpoledne jsme se vypravili do Velkého Vřešťova na poutní slavnost, kterou pořádala Církev československá husitská. Nejeli jsme ochutnávat koláčky, ale zahrát místním naše písničky.
Protože déšť zahnal stoly s pohoštěním, dětské vyrábění i harmonikáře do vnitřních prostor kostela, trochu jsme se zpočátku báli, že se tam ani nevejdeme.
Ale když se chce, jde všechno. Oltář byl posunut o pár čísel dál, dospělí opustili dobroty, zaujali místa v lavicích a ukázali nám, že ve Velkém Vřešťově je skvělé publikum. A protože těsně před naším odposlechem byl stůl, kolem kterého seděly a tiše vyráběly děti všech věkových kategorií, připadali jsme si jako doma na rodinné oslavě.
Vřešťovská pouť vyšla na svátek Den matek, a tak jsem byla moc ráda, že právě tento den a na tomto místě mohla mít premiéru naše nová písnička s názvem Ztráty, kterou jsem napsala pro svou maminku.
Jinak jsme ale hráli vesele. A protože je květen lásky čas, vybrali jsme Ze šuplíku skoro celou přihrádku s názvem Láska, kterou zopakujeme a ještě doplníme už za týden na hudebně literárním pásmu v jičínské knihovně.
Hudební formace Písničkáři Ze šuplíku