Se zubařem v Nové Pace

Některé historky můžete slyšet třeba desetkrát a vždycky se jim od srdce zasmějete. Mezi takové patří ty ze zubařského křesla zubaře Václava napsané perem spisovatele VáclaVa.
Jistě už tušíte, o kom je řeč. Ano, znovu jsme si zazpívali na společné akci s Václavem Francem, který nás už po několikáté přesvědčil o tom, že až jednou pověsí vrtačku na hřebík, může se živit jako bavič. A nejen to. Zjistili jsme i v proudu událostí, které se kolem nás hrnou a ne vždy jsme jejich režiséry, že je člověkem upřímným a oddaným – literatuře, zábavě, nezištného šíření slova mluveného i psaného.
Na akci, která tentokrát proběhla na půdě knihovny v Nové Pace, jsme zazpívali premiérově naši novou „Vstupenka do ráje“, ke které složil melodii náš houslista Jarda Kejval a jako přídavek Dědictví, která byla zároveň i pozvánkou na naši další společnou akci- tentokrát do jičínské knihovny pod názvem Smlouva s ďáblem.

4. řehečské vánoční zpívání

4.řehečské vánoční zpívání na návsi nás překvapilo především velkou účastí přespolních. Všichni, kteří nedorazili, mohou jen litovat. Přípitků bylo skoro stejně tolik jako písniček. A cukroví, které se nesnědlo, se vyměnilo.
Po koledách, potlachu a přání jsme se rozešli, ale nikoliv do svých domovů. Sousedské sdružování skončilo až mnohem, mnohem později.

Vánoční koncert v Úlibicích, v kostele Zvěstování panny Marie

Nejkrásnější dárek letošních Vánoc jsem dostala už 23. prosince. Splnil se mi totiž můj sen a zazpívala jsem si v kostele. Díky pečlivým přípravám úlibického starosty pana Papouška a jeho pomocníků za všechny jmenuji alespoň pana Bejra, se nepoužívaný kostel Zvěstování Panny Marie proměnil v místo uklizené, vánočně vyzdobené a dokonce vytápěné. Pokračovat ve čtení “Vánoční koncert v Úlibicích, v kostele Zvěstování panny Marie”

Dvojitá premiéra

(Aktualizováno 11.12.2012)
6.12. jsme v Knihovně V.Čtvrtka vystoupili pro Klub aktivních seniorů.Že jsou senioři opravdu aktivní, jsme se přesvědčili úderem 15. hodiny. Nejen že v hojném počtu i přes nepřízeň počasí dorazili, ale mnozí i napekli a hlavně s námi od první chvíle všechny koledy zpívali. Pokračovat ve čtení “Dvojitá premiéra”

Katalpa

(Aktualizace: 22.9.2012)

Brože a šátky a hrníčky barvami hrají. Katalpa!
Nad tím, co české ruce dokážou, dech se tají. Katalpa!

Na výstavě výtvarných prací členů občanského sdružení Katalpa to opravdu barvami hrálo. Výstava byla slavnostně otevřena 7.9.2012 v Galerii plastik v Hořicích za účasti delegací z Polska, Maďarska a Slovenska, starosty a místostarosty Hořic a samozřejmě Ze šuplíku. Pokračovat ve čtení “Katalpa”

Hořická trubička větší a větší

Hořická trubička to už není jen sladké pokušení na talíři.
Od dnešního dne si s ní navždy spojíme také obrovskou masku trubičky v podání divadelního spolku Kandrdas.
Větší byl i sál, ve kterém jsme tentokrát zazpívali Legendu o hořické trubičce.
Větší bylo i naše obsazení – poprvé si s námi trubičku opět doprovázenou ukazováním na „větší“ plakát paní Burešové (protože jsem tentokrát musela ukazovat já sama, opravdu se mi zdálo, že obrázky vyrostly) zahrál i náš houslista. Pokračovat ve čtení “Hořická trubička větší a větší”

Legenda o Hořické trubičce

Nápad složit písničku na téma příběhu o hořické trubičce, vzešel při jednom z našich vystoupení od pracovnic knihovny a muzea.
Byla to tedy píseň psaná na objednávku podle stávají legendy, kterou jistě zná každý obyvatel Hořic.
Ani melodie nebyla ponechána náhodě. Protože knihovnice paní Irena Burešová nádherně maluje, dohodlo se pospolu, že by písnička měla být ve stylu písně kramářské.
Dana napsala slova, Hynek je zhudebnil a paní Burešová každou sloku namalovala. Výsledkem je plakát s devíti obrazy měřící bezmála tři metry. Pokračovat ve čtení “Legenda o Hořické trubičce”

Vernisáž výstavy Hračky Aleny Pleslové

Na sklonku června jsme byli narychlo pozváni na vernisáž výstavy Hračky Aleny Pleslové do jičínského muzea. Vernisáž zahájila úvodním slovem Mgr. Petra Zíková. Ta pak předala slovo paní Pleslové. Krátké pauzy vyplnily naše písničky.

Ze šuplíku a Májové úterý

„Jak se jmenujete?“ přivítal nás asi osmiletý syn paní organizátorky, který důležitě přecházel po nádvoří jičínského zámku.
„Ze šuplíku,“ odpověděla jsem a on jen nedůvěřivě zakroutil hlavou.
Tím mi připomněl, že nás pořadatelé bohužel zapomněli napsat do programu.
Doprovodit jsme měli netradiční prezentaci spolků a sdružení s názvem „Ochutnejte neziskovky.“ Pokračovat ve čtení “Ze šuplíku a Májové úterý”

Medový den

Skupina Ze šuplíku ve složení obohaceném o houslistu Jardu zažila 21.4.2012 křest ohněm. Přijali jsme totiž pozvání na akci jičínského muzea s názvem Medový den, která byla vyvrcholením výstavy: „Aby vám včely neuletěly“ o medu, včelách, včelařích a všem, co k tomu patří.

V deset hodin dopoledne jsme si zabrali lavičku na nádvoří jičínského zámku, kde se akce odehrávala, mezi prodejci medu, propolisových mastí, medového piva i teplé medoviny a hráli jsme a hráli..Celá akce trvala 5 hodin. Přestože jsme dávali pauzy, otočili jsme celý repertoár několikrát. Pokračovat ve čtení “Medový den”

Jsme tři

Tak dlouho jsme se setkávali na neoficiálních zpívánkách v jičínských hospůdkách s houslistou-samoukem Jardou Kejvalem, až nás konečně napadlo pozvat ho do Šuplíku. K našemu překvapení nám kývl a i přes svou vytíženost na poli pracovním, rodinném a sportovním začal pilně trénovat naše písničky.

Po několika zkouškách u nás v Řehči jsme s ním dnes poprvé vystupovali. Jak se nám to povedlo, se dočtete v nejbližší době.

Jak jsme hráli v Hořicích

img_4511 Aktualizováno : 12.2.2012 | Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Jedna z  nich nás zavedla do Městské knihovny v Hořicích, kde jsme se zúčastnili literárně- hudebního večera s píšícím zubařem /nebo chcete- li vrtajícím spisovatelem/  MUDr. Václavem Francem. Přestože je Václav náš soused a můj dlouholetý kolega z literárního spolku, svedla nás do stejné místnosti, ve stejný čas ředitelka  knihovny. Pokračovat ve čtení “Jak jsme hráli v Hořicích”