Hudební formace Písničkáři Ze šuplíku
Z večera plného poezie jsme pro vás “vyřízli” naše písničky. Pokud byste rádi viděli celé pásmo, tak v závěru příspěvku uvádíme odkaz na celé video.
Děkujeme Martinu Žantovskému za záznam videa i poskytnutí fotografií z celého večera.
Z věčnosti
Ztráty
Petka
Srdce perníkový
Luční svatba
Smíření
Ochranná křídla
Celý záznam
(videa poskytla: Jana Jiránková)
Soubor písničkáři Ze šuplíku?
Otázka, která se vlamovala při četbě plakátu, který zval na Noc kostelů 24.5.2019 do kostela sv. Václava v Kozojedech, do mysli čtenáře, jako zvědavost, která neumí být tichá, ale musí se okamžitě ptát ústy pochyb: Stojí to opravdu za to? A stálo!
Kdes je sehnal?
Byla nejčastější otázka toho milého večera pod starou klenbou lidového baroka v našem dřevěném kostelíku.
A ještě dnes, když se stočí řeč na večer Noci kostelů, ústa kolem mne si pochvalují tu pěknou hodinu strávenou spolu se třemi hudebníky – výraznou zpěvačkou, humorem životních peripetií, radostí i smutkem příběhů v živých písních, v písních jak úst, tak obou kytar a houslí, které jako kdyby vyrůstaly – z živého?
Ano, tento soubor umí. Umí přinášet a rozdávat, rozdávat neotřele a uvěřitelně.
Děkujeme!
Za Spolek přátel kostela sv. Václava v Kozojedech u Žlunic
Václav Teslík
V Kozojedech 28.6.2019
Kdy: 24.5.2019, 18:00
Kde: Kostel Svatého Václava (mapa)
Kozojedy
Vánoční koncerty v Miletíně a v Úlibicích jsou za námi. V Miletíně bylo jako vždycky útulno, takže jsme přidávali a přidávali.
Úlibický kostel mě po dvouleté pauze, kdy jsme tam nezpívali, znovu omráčil svou vznešeností a neuvěřitelně plnou akustikou. To je sice slast pro zpěváky, ale trest pro zvukaře. Přesto se s tím letos Hynek popral na jedničku. Dle reakcí diváků bylo dobře slyšet zpěv i všechny nástroje, takže jediné, co nám ztěžovalo hraní, byla zima.
Po letech, kdy jsem držela jen mikrofon, jsme na tom byli všichni stejně -kovové struny, zkřehlé prsty, ale přece slavnostní nálada.
Na noc kostelů jsme se letos vydali až do Třebechovic pod Orebem. Uvítal nás evangelický kostel, v němž jsme měli velkou premiéru. Naše písničky jsme prokládali písničkami od jiných interpretů – Kdyby tady byla taková panenka, Proměny, Hruška a dalšími. Podle reakce diváků soudím, že to byl dobrý nápad, protože s námi zpívalo celé publikum. Náš repertoár jsme představili v nových aranžích. Přidáním druhé kytary vznikl prostor pro kytarová sóla, nebo druhý hlas k sólu houslí. Ve velmi příjemné atmosféře jsme tak představili naše novinky a noc kostelů otevřela novou éru naší kapely.
Dne 25.5. byla v evangelickém kostele v Třebechovicích pod Orebem “Noc kostelů”. Po zahájení byla představena hudební skupina Písničkáři Ze šuplíku z Jičínska. Dvě kytary, foukací harmonika a housle. Na jejich vystoupení jsme čekali s rozpaky, protože je nikdo neznal. Po první písničce jsme ale byli mile překvapeni. I když si jistě nedělali ambice na vrcholový profesionální výkon, hráli velice dobře. Písničky známé i neznámé, ale i vlastní provenience. Zpívali česky a při zpěvu známých písniček vyzývali obecenstvo, aby se ke zpěvu přidalo, což bylo přjato s povděkem. Atmosféra byla velmi příjemná, písničky většinou pohodové, ale i provokující. (O PET lahvi, která se válí po splavu). A tak jsme končili s dojmem, že to jsou kamarádi stejné krevní skupiny, jako je ta naše,
a proto se těšíme na příště.
Marie Kolomazníková
Protože je jaro v plném proudu, přinášíme vám naši písničku Luční svatba.
Text a zpěv: Dana Beranová, Hynek Beran
Hudba, kytara, záznam, efekty a mix: Hynek Beran
25.2. 2018 jsme si zazpívali v menší sestavě na pořadatelsky velmi dobře zvládnutém 22. ročníku Jivínského Štefana. Protože tentokrát hostilo udílení cen za kulturu město Hořice, nemohly zaznět jiné písničky z našeho repertoáru než ty o Hořicích.
Rozhodli jsme se, že v tomto roce budeme postupně nahrávat naše písničky. V lepší kvalitě díky novému softwaru, v nových aranžích díky nasbíraným zkušenostem.
Začali jsme samozřejmě odzadu a natočili tu nejnovější. Jmenuje se Petka a tady si ji můžete poslechnout.
Text a zpěv: Dana Beranová
Hudba, kytara, záznam, efekty a mix: Hynek Beran
9. řehečské zpívání na návsi zaznamenalo opět hojnou účast. Hynka přivítali sousedé slovy: „Ty máš nové kytary,“ což jsem musela hned uvést na pravou míru a vysvětlit, že kytary jsou staré, ale kytaristka je nová. Rozhodla jsem se totiž opustit pohodlný post zpěvačky a chopila se kytary, abych také zakusila, jaké to je mačkat v čerstvém prosincovém ovzduší kovové struny.
A tak tentokrát doprovázely řehečský pěvecký sbor housličky a dvě kytary. A samozřejmě cinkání svátečních přípitků. To vše už devět let na Štěpána k Řehči na náves patří.
Po roční pauze, během které jsme odpočívali i sbírali nové zkušenosti, jsme ve vánočním čase znovu rozezněli hudební nástroje a naladili hlasy na vánoční koledy. Zazpívali jsme si na několika soukromých akcích, jako hosté na koncertu v Brtvi a samozřejmě nebude chybět ani vánoční zpívání na návsi.
Všem, kterým se po našich písničkách stýskalo, vzkazujeme: Těšte se. Příští rok už zase hrajem!
Letošní Advent jsme pojali trochu netradičně. Namísto vůně skořice, jsme si užívali vůni tiskařské černě, namísto koled jsme dvakrát zpívali naše písničky z přihrádky “fantasy”.
9.12.2016 se totiž konal v Praze v CaféBaru Elysium křest knihy Žena se lvem, který je prvním ze zamýšlených 4 dílů ryze ženské antologie česko-slovenské fantasy. A 13.12. 2016 se kniha ještě pokřtila v Hradci Králové v kavárně Pessoa.
Poštěstilo se mi dostat se do společnosti 12 autorek se svou povídkou Nikdy neříkej nikdy. A nejen to. Autorky celého projektu vymyslely jako doplněk knihy tarotové karty. Symbolika jednotlivých karet vychází z obsahu povídky, vzhled karty byl namalován podle autorky.
Třináct povídek, třináct autorek, třináct tarotových karet. A mezi nimi, moje povídka Nikdy neříkej nikdy a moje karta Bezpečí. A pak že 13 je nešťastné číslo.
Pravá podstata Vánoc nás obklopila na koncertu naší kamarádky Lidky, který se uskutečnil dne 4.12. 2016 v Brtvi u Lázní Bělohrad. Její slova i písničky připomněly všem přítomným, proč se tyto svátky slaví, připomněly duchovní podstatu Vánoc. Od Lidky to znělo velmi opravdově, protože asi neznám jiného člověka, který by byl tak vzdálen od konzumu, kterým se občas necháváme pohltit, přestože s ním v hloubi duše nesouhlasíme. Zazpívali jsme několik svých písniček a spolu s Lidkou a všemi hosty také koledy. Naše slova se od těch jejich občas malinko lišila, ale to nikomu nevadilo. Myslím, že nejen já jsem měla pocit, že : “Den přeslavný jest k nám přišel…”
Den poezie jsme letos pojali hororově. Název Kytice a jiné literární horory napověděl, že v hlavní roli literární části bude K.J. Erben. Literární spolek DIV představil jeho balady i pohádky, připomněl milníky jeho života i tvorby a pro odlehčení jsme si zarecitovali i několik parodií na jeho dílo, kterých je mezi lidem českým opravdu mnoho.
Hudební předěly byly taktéž ze žánru nadpřirozena. Když Erben Vodníka a Polednici, my upíry a vlkodlaky.
Nejvíc jsme ale diváky vyděsili poslední písní. Po odrecitování Erbenova Štědrého večera jsme zazpívali náš Štědrý den a tím jsme zasili semínko pochybností, jestli už není nejvyšší čas chystat rychle se blížící Vánoce.
Videa některých písniček z programu:
Prokletí | Úplněk | Štědrý den | Bloudící
Fotogalerie:
Fotografie : Martin Žantovský, Karel Rais
V hořickém muzeu už jsme zpívali mnohokrát, několikrát tam zazněla i naše Legenda o hořické trubičce. Co ale bylo pro pracovníky i návštěvníky muzea nové, bylo naše složení.
Poprvé si s námi zahrál náš houslista Jirka Smutek. Přestože jsem mu při představování změnila jméno, nedostala jsem smyčcem a ani nám neutekl ke konkurenci, která o něj hned projevila zájem.
Protože jsme tentokrát zpívali na vernisáži obrázků hořického kronikáře pana Šafránka, hodila se mimo jiných naše “umělecká” Malíř.
(Autor fotografie Michal Ludvík)