Protože jsem již dlouho členkou literárního spolku v Jičíně, byť posledních několik let jen přihlížející, byla jsem o festivalu Jičín město pohádky povolána ze zálohy do zbraně, abych přečetla pohádku.
Nečetla jsem poprvé, a tak vím, jak je těžké napsat pohádku, když nevíte, jak staré děti přijdou a potom ji číst v prostorách zámeckého nádvoří.
Napadla mě tedy spásná myšlenka. Pohádku jsem přečetla jen jednu a potom jsme představili jednu z našich písniček s pohádkovým tématem.
Je mnohem jednodušší na nádvoří zpívat než mluvit, když chce člověk udržet pozornost dětí. Po naší písničce jsme ještě s dětmi a jejich maminkami i tatínky zazpívali několik lidovek a tím završili naše první vystoupení.
Doufám, že další budou následovat a hlavně ve větší sestavě.
Hudební formace Písničkáři Ze šuplíku