Dne 17.5.2012 proběhla v hořickém muzeu vernisáž výstavy Příběh Hořických trubiček. Byli jsme pozváni, abychom akci hudebně doprovodili.
Jakmile jsme vešli do Malé síně Městského hořického muzea, měla jsem pocit, že vstupujeme do jedné z našich písniček.
Ze šuplíku a Májové úterý
„Jak se jmenujete?“ přivítal nás asi osmiletý syn paní organizátorky, který důležitě přecházel po nádvoří jičínského zámku.
„Ze šuplíku,“ odpověděla jsem a on jen nedůvěřivě zakroutil hlavou.
Tím mi připomněl, že nás pořadatelé bohužel zapomněli napsat do programu.
Doprovodit jsme měli netradiční prezentaci spolků a sdružení s názvem „Ochutnejte neziskovky.“ Pokračovat ve čtení „Ze šuplíku a Májové úterý“
Medový den
Skupina Ze šuplíku ve složení obohaceném o houslistu Jardu zažila 21.4.2012 křest ohněm. Přijali jsme totiž pozvání na akci jičínského muzea s názvem Medový den, která byla vyvrcholením výstavy: „Aby vám včely neuletěly“ o medu, včelách, včelařích a všem, co k tomu patří.
V deset hodin dopoledne jsme si zabrali lavičku na nádvoří jičínského zámku, kde se akce odehrávala, mezi prodejci medu, propolisových mastí, medového piva i teplé medoviny a hráli jsme a hráli..Celá akce trvala 5 hodin. Přestože jsme dávali pauzy, otočili jsme celý repertoár několikrát. Pokračovat ve čtení „Medový den“
Jsme tři
Tak dlouho jsme se setkávali na neoficiálních zpívánkách v jičínských hospůdkách s houslistou-samoukem Jardou Kejvalem, až nás konečně napadlo pozvat ho do Šuplíku. K našemu překvapení nám kývl a i přes svou vytíženost na poli pracovním, rodinném a sportovním začal pilně trénovat naše písničky.
Po několika zkouškách u nás v Řehči jsme s ním dnes poprvé vystupovali. Jak se nám to povedlo, se dočtete v nejbližší době.
Jak jsme hráli v Hořicích
Aktualizováno : 12.2.2012 | Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Jedna z nich nás zavedla do Městské knihovny v Hořicích, kde jsme se zúčastnili literárně- hudebního večera s píšícím zubařem /nebo chcete- li vrtajícím spisovatelem/ MUDr. Václavem Francem. Přestože je Václav náš soused a můj dlouholetý kolega z literárního spolku, svedla nás do stejné místnosti, ve stejný čas ředitelka knihovny. Pokračovat ve čtení „Jak jsme hráli v Hořicích“Tradice
Předloni jsme si s Hynkem nadělili k Vánocům tradici. Moc to nestojí, časem se to neošoupá a je toho pro celou vesnici, takže ideální dárek.
Pokračovat ve čtení „Tradice“
U skautů
Obě naše dcery jsou členkami skautského oddílu a my jsme, troufám si říct, bráni přinejmenším jako sympatizanti.
Pokračovat ve čtení „U skautů“
Naše první vystoupení aneb ve dvou se to lépe táhne.
Protože jsem již dlouho členkou literárního spolku v Jičíně, byť posledních několik let jen přihlížející, byla jsem o festivalu Jičín město pohádky povolána ze zálohy do zbraně, abych přečetla pohádku.
Pokračovat ve čtení „Naše první vystoupení aneb ve dvou se to lépe táhne.“
Jak to všechno začalo
Protože jsem už od základky psala básničky a protože můj muž prý uměl dříve zpívat než mluvit, nemohlo to dopadnout jinak, než dopadlo. Začali jsme spolu tvořit. Zjistila jsem, že když napíšu básničku, přečtu ji několika známým a je s ní konec. Ale když napíšu písničku, je její doba použitelnosti mnohem delší.
Pokračovat ve čtení „Jak to všechno začalo“