Loučení

DSC_0450-webKdyž jsem před půl rokem vymýšlela téma dalšího hudebně literárního pořadu, nenapadlo mě, že jeho význam bude pro nás tedy pro Písničkáře Ze šuplíku zcela opačný.
Během večera s názvem Loučení s námi totiž poprvé vystoupil nový člen – houslista Jiří Smutek. Jirka je zkušený virtuos, a tak našim písničkám dává nový rozměr a nám samotným novou chuť do zpívání, hraní, nahrávání a vystupování.
Doufám, že máme před sebou mnoho společných zkoušek a koncertů.
Literárně se na večeru podílel jak jinak než literární spolek DIV a k tomu navíc již potřetí studenti Lepařova gymnázia.
Příspěvky byly veselé i smutné, hlubokomyslné i lehce nadnesené. Zkrátka přesně taková směs, z jaké je uvařen celý náš život.

(poděkování za fotky patří Martinu Žantovskému)

Nový rok Ze šuplíku

Do nového roku vstupujeme s malou změnou. Ne na všech akcích jsme v plné síle tří členů Ze šuplíku, ale občas, když našemu houslistovi pracovní vytížení odstrčí housličky na druhou kolej, si to s Hynkem „střihneme“ jen ve dvou. Zjistili jsme, že i dva jsou dost na to, aby zazpívali, zahráli a připravili příjemnou zábavu. Zároveň je to ale málo pro označení hudební skupina.
Repertoár našich vlastních písniček se stále rozrůstá. Pramen inspirace zatím nevysychá, a tak se, doufám, v tomto roce dočkáte dalších premiér.
logoZ těchto důvodů jsme se rozhodli malinko pozměnit náš název a sice na Písničkáři Ze šuplíku. S tím se mění i naše logo. Vše ostatní ale zůstává. Pro tento rok chystáme opět ve spolupráci s DIVem hudebně literární pásma, už teď přemýšlíme nad písničkou na přání pro další nám blízkou obec, a přestože za našimi vánočními vystoupeními sotva zaklaply dveře, už nyní plánujeme a vymýšlíme, čím novým v tomto roce o Adventu překvapíme.

Tedy vzhůru do nového roku!

Cestička k domovu v Sobotce

Div & Ze šuplíkuCestička k domovu se rozvinula po čtvrté – tentokrát v Sobotce. A byla zase trošku jiná. DIV byl opět v oslabení, ale Ze šuplíku tentokrát v plném počtu. Václav zařadil navíc svou zcela novou báseň „Rodné vesnici“ z chystané sbírky „Opuštěná hnízda dětství“, Ze šuplíku přidalo na konci několik písniček. S Václavem jsme zkontrolovali přítomnost našich knih ve zdejší knihovně. Byla tam Eva a Kniha poznání i Václavův Svědek neposkvrněného početí. (Když se paní knihovnice nedívala, rychle jsme své knížky přemístili do regálu s bestsellery. )

V publiku byl starý známý paparazzi Martin, takže fotek máme tentokrát dost a hezkých. A nechyběl ani sobotecký básník a prozaik Josef Jindra, který nešetřil chválou. Snad tedy pro nás a Sobotku nebude platit: poprvé a naposledy.

(Děkujeme panu Žantovskému za poskytnutí fotografií.)

Láska radostná, láska bolestná

Hudební skupina Ze šuplíku a literární spolek DIV21.5.2014 se Zahrada poznání jičínské knihovny stala místem plným lásky. Ptáci zpívali, sluníčko hřálo a členové literární spolku  DIV recitovali básně slavných klasiků o lásce. Stejná tématika zněla i v písních hudební skupiny Ze šuplíku. Byla tu totiž premiéra hudebně literárního pásma s názvem Láska radostná, láska bolestná.
Nechyběli mezi námi  Nezval, Šrámek, Seifert, Vrchlický­ tedy alespoň jejich část, ukrytá v
nesmrtelné poezii. Slovem provázela celé pásmo Ilona Pluhařová.
Z našich písniček zazněly naše oblíbené: Peřina, Múza, Nejhezčí den, Luční svatba a další.
I přes malou diváckou účast věřím, že pásmo nezaznělo naposledy. Vždyť lásky není nikdy dost!

Volba v Jičíně

Na začátku bylo slovo, slovo VOLBA. Název naší písně nás inspiroval k dalšímu hudebně literárnímu pásmu, tentokrát právě na téma volba.
Členové Divu dodali povídky, Ze šuplíku samozřejmě písničky.
Zjistila jsem, že vlastně  většina mých písňových textů je nějakým způsobem volbou, takže nebyl problém večer hudebně doprovodit.
K naší velké radosti jsme na literární část  tentokrát nebyli sami. Studenti jičínských středních škol po obdržení výzvy zaslali velmi pěkné příspěvky a nejen to. Většina si je sama před publikem přečetla.
Vznikl nám z toho příjemný večer, po kterém snad nikdo z diváků nelitoval své volby, že přišel.

Reakce na Volbu v Jičínském deníku …

Vánoční zpívání se skauty

21.12.2013 jsme si jako každý rok šli zazpívat s dětmi a jejich rodiči do skautského srubu v Jičíně a odnesli si za to Betlémské světýlko. Děti i rodiče se aktivně zapojovali a jako vždycky se světluškami a vlčaty to bylo živelné, spontánní, nepředvídatelné a kouzelné. Po vánočním naladění jsme písničkami a později i promítáním fotek a videí zavzpomínali na jejich letošní akce, které se uskutečnily díky jejich skvělým vedoucím­ Mikimu a Hvězdičce (v civilu samozřejmě Michalu Císaři a Jarmile Veselé).

Marienthal – naše první zahraniční vystoupení

20131116_140207_remakeV odpoledních hodinách dne 15.11.2013 jsme se snažili nacpat do auta hudební nástroje, ozvučení, děti a kufry a doufali, že na Blatech v domově našeho houslisty probíhá stejná aktivita.
Vyrazili jsem na naše první zahraniční vystoupení, k městečku Ostritz do místa s bohatou minulostí Marienthal.
Místo nás svou rozlehlostí a honosností ohromilo hned po dojezdu. Několik budov cisterciánského kláštera je krásně zrekonstruovaných a v současné době zde má své sídlo Mezinárodní centrum setkání.
Po ubytování a vydatné večeři jsme předstoupili v budově bývalé stáje s trošku zrádnou akustikou, ale o to větší atmosférou umocněnou klenutými stropy, před publikum. Po několika prvních písničkách jsme zjistili, že Němci jsou jako publikum v mnohém vstřícnější než Češi. Naše texty jsem se jim snažila přiblížit před každou písničkou přes překladatele, ale jinak už to bylo samozřejmě hlavně na melodiích a podání písniček. Ve všech rytmických se publikum zapojilo tleskáním do rytmu, na což u českého publika nejsme zvyklí. A ani s potleskem po každé písničce nešetřili.
Další dny jsme si užili s dětmi na dílničkách vonících blížícím se adventem, vychutnávali si německou kuchyni i milý přístup všech okolo a při závěrečném představování vyrobeného znovu vystoupili.
Protože jsme dostali pozvání dvě, těšíme se na příští víkend a doufám, že znovu uslyšíme to povzbuzující: „Schön! Das ist Schön!

Mraveneci na zámku

IMG_9382Pokud navštívíte výstavu v jičínském muzeu, která se jmenuje Ondřej Sekora přírodovědcem, uvidíte, že nejlepší nápady má vždycky příroda. Pan Sekora ji uměl pozorovat a o tom, co pozoroval, pěkně napsat. Tak vznikly krásné knížky jako Ferda mravenec, Uprchhlík na ptačím stromě a další.
Výstava ukazuje nejen obrázky z jeho knížek, ale dává do souvislostí pohádkové hrdiny s těmi skutečnými – se všemi brouky, čmeláky, motýli a ptáky a předvádí i živé exempláře z říše hmyzu.
Pro tuto výstavu jsme složili písničku Mravenec, kterou si můžete poslechnout tady. Na vernisáži výstavy jsme ještě zazpívali naši Medovou a hned po ní  jsme se přesunuli na nádvoří zámku, kde jsme ve dvou blocích doprovázeli Muzejní noc. Počasí nám přálo, a tak tam pod arkádami jičínského zámku bylo vskutku pohádkově.

Jsme tři

Tak dlouho jsme se setkávali na neoficiálních zpívánkách v jičínských hospůdkách s houslistou-samoukem Jardou Kejvalem, až nás konečně napadlo pozvat ho do Šuplíku. K našemu překvapení nám kývl a i přes svou vytíženost na poli pracovním, rodinném a sportovním začal pilně trénovat naše písničky.

Po několika zkouškách u nás v Řehči jsme s ním dnes poprvé vystupovali. Jak se nám to povedlo, se dočtete v nejbližší době.