Byla to tedy píseň psaná na objednávku podle stávají legendy, kterou jistě zná každý obyvatel Hořic.
Ani melodie nebyla ponechána náhodě. Protože knihovnice paní Irena Burešová nádherně maluje, dohodlo se pospolu, že by písnička měla být ve stylu písně kramářské.
Dana napsala slova, Hynek je zhudebnil a paní Burešová každou sloku namalovala. Výsledkem je plakát s devíti obrazy měřící bezmála tři metry. K tomu, že to nebyla práce marná a naše písnička ani obrazy paní Burešové neupadnou v zapomnění, nám pomohly Hořické noviny(8/2012), které celou písničku otiskly na titulní straně.
A dokonce se dostala i do knihy, kterou město Hořice vydalo k 650. výročí založení města.
Písnička měla premiéru na První muzejní noci v Hořicích a znovu zazní 6.9.2012 od 18:00 na akci „Hořice – město mlsounů“, v divadelním sále radnice na slavnostním ukončení literárně – výtvarného projektu k výročí 200 let výroby hořických trubiček a vernisáži výstavy soutěžních prací.
A jak už to u kramářských písní bývalo, při zpěvu se na jednotlivé výjevy ukazuje. Tím má divák vjem nejen sluchový ale i zrakový, vidí a slyší utichající bitvu, návrat zraněných vojáků,…ale to už si můžete přečíst právě zde.
Myslím, že historikové si mohou omílat fakta, jak chtějí. Kouzlo legend – vyprávěných, malovaných a zpívaných nic nepřekoná.